Špičkové technologie, velká ekologická stopa

Jedním z největších mediálních mýtů je tvrzení, že digitální komunikace má malou uhlíkovou stopu. Zkoumáme skutečné environmentální náklady této technologie.

Zeptejte se kohokoli, v jakémkoli odvětví a v jakékoli zemi, jaký druh média je pro životní prostředí nejškodlivější, a pravděpodobně vám odpoví: „Papír“. Mylná představa, že použití papíru k čemukoli – ať už jde o čtení časopisu nebo sepsání nákupního seznamu – automaticky znamená, že byl pokácen strom, je jedním z největších mýtů na světě, který se může rovnat „pravidlu pěti vteřin“ nebo tvrzení, že Napoleon byl malý (ve skutečnosti měřil 5’7” – což se v té době považovalo za průměrnou výšku).

Existuje spousta faktů o udržitelnosti globálního papírenského průmyslu (většina z nich je k nalezení na www.twosides.info/mýty & fakta), které vysvětlují, proč je i nadále jedním z nejlepších médií na planetě. Největším omylem v oblasti médií na světě je však možná představa, že digitální média nemají žádnou uhlíkovou stopu.

Problém vnímání

Vzhledem k tomu, že online média nevyžadují fyzickou přítomnost a mají nízké distribuční náklady, jsou obecně vnímána jako nejšetrnější k životnímu prostředí, protože oslovují nejvíce lidí při nejmenším dopadu na přírodu. Jediným tweetem nebo bannerovou reklamou lze oslovit miliony lidí a poté, co si zákazník obsah prohlédne, po něm nezůstane žádná stopa.

S rychlým rozvojem technologií a digitální komunikace jsou však spojeny obrovské skryté náklady. Zatímco odvětví výroby celulózy, papíru a tisku se podílí 1 % na celosvětových emisích skleníkových plynů (GHG) [^1], podle nejnovějších odhadů se odvětví informačních a komunikačních technologií podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů 3 % [²]a 3,6 % celosvětové spotřeby energie [^3].

„V roce 2020 se na celém světě vyhodí přes 50 milionů tun elektronických zařízení – to je zhruba 7 kg na každého člověka.“

A tato spotřeba energie se stále zvyšuje. Naše neukojitelná touha po internetu, e-mailech, sociálních sítích, online videích, digitálních obrázcích a dalších formách obsahu na vyžádání zvyšuje potřebu obrovských serverů, které to vše ukládají, a spotřeba energie v oblasti digitálních technologií roste každoročně o 9 % [^4]. Je znepokojivé, že podle odhadů by podíl digitálních technologií na emisích skleníkových plynů mohl do roku 2025 vzrůst na 8 %, což odpovídá současnému podílu emisí z automobilové dopravy [^4].

50 milionů tun a počet stále roste

Dalším ekologickým problémem v oblasti technologií je stále naléhavější otázka elektronického odpadu. Zatímco se svět pomalu vyrovnává s problémem jednorázových plastů, elektronický odpad ho těsně následuje jako jedna z největších pohrom moderního světa – podle zprávy Global E-waste Monitor OSN z roku 2017 se jedná o nejrychleji rostoucí složku celosvětového toku domácího odpadu.

V roce 2020 se na celém světě vyhodí přes 50 milionů tun elektronických zařízení – což představuje zhruba 7 kg na každého člověka –, přičemž recyklováno bude pouhých 20 %. Zbývajících 80 % skončí na skládkách nebo bude spáleno, čímž se do životního prostředí uvolní škodlivé toxiny a těžké kovy.

A Spojené království patří mezi největší hříšníky na světě – každoročně zde vznikne téměř 25 kg elektronického odpadu na osobu. V roce 2018 se ve Spojeném království prodalo 1,2 milionu tun elektrických zařízení, z čehož do recyklačních center putovalo pouhých 500 000 tun [^5].

Jít příkladem

Vzhledem k tomu, že tento text pravděpodobně čtete na elektronickém zařízení, bylo by pošetilé prosazovat omezení v oblasti digitálních médií nebo výroby zařízení. Pokud však jde o dopad na životní prostředí, lidé si musí uvědomit, že technologie má značnou uhlíkovou stopu, kterou je třeba snížit, a tam, kde je na výběr, zůstává papír jedním z nejlepších a ekologičtějších médií, jak sdělit své poselství.

Má-li se technologický průmysl stát udržitelnějším, udělal by dobře, kdyby se poučil od papírenského průmyslu.

¹ASN a Ecofys, 2015 (údaje o skleníkových plynech z roku 2012).

²Belkhir L. & Elmeligi A., 2018. Journal of Cleaner Production. Hodnocení globální uhlíkové stopy informačních a komunikačních technologií: trendy do roku 2040 a doporučení.

³Americká asociace lesnictví a papírenství, 2017

⁴The Shift Project. 2019. Lean ICT: Směrem k digitální střízlivosti

⁵Výbor pro audit životního prostředí, 2019