Dopad digitálního vzdělávání na studenty

Mohlo by přecházení od prezenční výuky k online výuce negativně ovlivňovat vzdělávání studentů po celém světě?

Zatímco se vyspělý svět zotavuje z pandemie a vrací se k určitému pocitu normálu, i svět vzdělávání se vrací ke svým dřívějším způsobům fungování. Ve Velké Británii se mladší děti již nějakou dobu vrací do škol, kde se jejich učitelé snaží, aby dohnaly zameškanou výuku. Mnohé univerzity a vysoké školy však stále uplatňují přísná pravidla ohledně výuky a řada z nich pokračuje v online přednáškách.

Kromě toho, že musí sledovat a poslouchat přednášky na malém displeji, musí stále více studentů při studiu jednotlivých předmětů přecházet na digitální učebnice a multimediální obsah. To vyvolává otázku, zda je jejich vzdělání ovlivněno tím, že se učí z obrazovky namísto z tištěných knih.

„Zabývám se srovnáním elektronické komunikace s tradiční tištěnou formou z hlediska učení,“ říká Naomi Baron, emeritní profesorka lingvistiky na American University ve Washingtonu, D.C. „Je porozumění stejné, ať už člověk čte text na obrazovce, nebo na papíře? A je poslech a sledování obsahu stejně účinné jako čtení psaného textu, pokud se jedná o stejnou látku? Odpověď na obě otázky je často ‚ne‘.“

Faktor zaměření

Profesorka Baronová právě vydala svou nejnovější knihu, Jak číst teď. V ní podrobně popisuje vliv používání různých médií na učení a vysvětluje, proč jsou určitá média vhodnější pro konkrétní vzdělávací úkoly. Ačkoli video a audio mají ve výuce své místo a slouží k poskytování základních informací a kontextu u řady předmětů, tištěné materiály přinášejí pro učení celou řadu výhod, mezi které patří:

• Vybavování si podrobností, jako jsou události a místa, kde k nim došlo.
• Porozumění – studie ukazují, že studenti dosahují lepších výsledků, když čtou studijní materiály v tištěné podobě.^¹
• Mentální abstrakce, jako je například vyvozování závěrů z textu.

Kromě kvantitativních důkazů o tom, že tištěná forma je pro učení vhodnější, výzkum profesora Barona také odhalil, že samotní studenti upřednostňují papír. Studie, v rámci které bylo dotazováno více než 400 studentů v pěti zemích ohledně jejich čtenářských návyků, zjistila, že 92 % z nich uvedlo, že se nejlépe soustředí při čtení z tištěného textu. Respondenti také drtivou většinou hodnotili čtení na papíře jako lepší pro soustředění, učení a zapamatování si informací než čtení v digitální podobě.^²

„Rozdíly mezi výsledky u tištěných a digitálních textů částečně souvisejí s fyzikálními vlastnostmi papíru,“ říká profesor Baron. „U papíru jde doslova o fyzický kontakt rukou a také o vizuální uspořádání jednotlivých stránek. Lidé často spojují svou vzpomínku na to, co četli, s tím, v jaké části knihy to bylo nebo kde na stránce se to nacházelo.“

Navazování nových kontaktů

Ačkoli propojení smyslů je nepochybně klíčovým důvodem, proč je tištěná podoba pro vzdělávání stále vhodnější, důležitou roli hraje také lepší soustředění. Čitelnost textu v tištěné podobě se po staletí zdokonalovala tak, aby byla co nejjednodušší a nejdostupnější. Písmo, velikost znaků, řádkování – to vše je ideální pro zpracování lidskou myslí.

U učebnic může možnost rychle listovat stránkami a porovnávat slova, tvrzení a oddíly rovněž pomáhat vytvářet zásadní souvislosti, které podněcují nápady nebo nové způsoby uvažování. Porovnáme-li trvalý potenciál tištěných materiálů přinášet inspiraci a nové poznatky s rozptýlením, které přináší online obsah, a s pokušením věnovat se více činnostem najednou, měly by tištěné materiály mít trvalé místo ve školních osnovách.

Zdroje

1. Vliv doby zpracování na porozumění a kalibraci v tištěných a digitálních médiích, Singer Trakhman, Alexander & Berkowitz, 2017.
2. Trvalá obliba tištěných materiálů mezi vysokoškolskými studenty: Průzkumná studie, Baron, Calixte, Havewala, 2017.