Recyklované vánoční stromky pomáhají omezovat povodně

Pokud máte na Vánoce opravdový kapradinový stromek, co s ním uděláte, až splní svou sváteční úlohu a bude už vypadat trochu ošuntěle? Společnost zabývající se recyklací vánočních stromků našla skvělý způsob, jak přispět ke snížení rizika povodní v místních oblastech.

Sara Tomkins a její partner, kteří žijí v Todmordenu, provozují „vedlejší činnost“, v rámci které pronajímají místním obyvatelům vánoční stromky. Když si zákazník zaplatí vánoční stromek na dobu svátků, nejenže mu ho doručí, ale po skončení svátků ho také odvezou.

Jakmile se stromky vrátí na farmu, Sara a její partner je znovu zasadí a na každý z nich připevní jmenovku, aby byly připravené na příští rok. Pokud se však po uplynutí jednoho roku strom stane příliš velkým pro rodinný dům nebo doroste do výšky 7–8 stop, spolupracují s místní nadací s názvem „„Zpomalte proud“ a „„Odpovědnost za stromy“.

Jedná se o organizace, které pomáhají při řešení lokálních povodní, a jakmile větší stromy přerostou svá původní stanoviště, jsou vysazovány na vřesovištích v Todmordenu a v okolních oblastech v Hebdenu. Tyto organizace spolu se Sarou a jejím partnerem rovněž přispívají k omezení toku vody do údolí a dalších oblastí, čímž pomáhají místním komunitám.

Podle nových globálních odhadů zaměstnává lesní hospodářství po celém světě 33 milionů lidí.[1] Činnost Sary a dalších místních orgánů má zásadní význam pro zachycování uhlíku, ekosystémy a zvládání povodní a sucha.

Co dělat s vánočními stromečky?

Podle BBC, každý rok se prodá přibližně 8 milionů živých vánočních stromků a způsob, jakým se těchto 8 milionů stromků likviduje, může mít značný dopad na životní prostředí. Pokud dáváte přednost umělému stromku a používáte ho několik let, může to být pro životní prostředí šetrnější. Musí se však používat po dobu někde mezi 7–20krát, aby to mělo význam ve srovnání s každoročním nákupem stromu z komerčního pěstování.  Ekologické způsoby likvidace živých vánočních stromků jsou následující:

• Odvezte je na místní skládku nebo do recyklačního zařízení, kde z nich (v závislosti na vaší lokalitě a místních úřadech) vzniknou dřevní štěpky a kompostovatelné materiály. Dřevní štěpky lze použít k vytvoření nových chodníků nebo dokonce k pěstování nových vánočních stromků.
• Pokud jste si pořídili vánoční stromek v květináči, můžete jej přesadit do květináče nebo přímo do zahrady či na zahrádku a nechat ho tam růst, aby byl připraven na příští rok.

Podle Carbon Trust:

• Pokud vánoční stromek znovu zasadíte nebo ho necháte rozdrtit a použijete ho na zahradě, výrazně tím snížíte svou uhlíkovou stopu, a to až o 80 %.
• Spalování stromů v domácí ohništi se nedoporučuje, protože při tom může docházet k uvolňování oxidu uhličitého, který strom během svého růstu od mladého stromku akumuloval.
• U 2 metry vysokého živého vánočního stromku bez kořenů činí uhlíková stopa 16 kg CO₂ pokud skončí na skládce. Důvodem je to, že se strom rozkládá a uvolňuje metan, který má jako skleníkový plyn 25krát silnější účinek než oxid uhličitý.^[2]

Způsob, jakým nakládáme s odpady, je dnes důležitější než kdy jindy. V letech 2005 až 2020 se rozloha evropských lesů zvětšila o plochu větší než Švýcarsko, což odpovídá 1 500 fotbalovým hřištím denně.^[3]  Vzhledem k současné klimatické krizi, které tato generace čelí, by však možná nastal čas zvážit, zda si nepořídit vlastní vánoční stromek a pečovat o něj po celý rok, abyste si ho mohli znovu užít ve svém obývacím pokoji během příštích svátků (a mnoha dalších, které ještě přijdou).

Zdroje

1. https://ilostat.ilo.org/blog/forest-sector-employs-33-million-around-the-world-according-to-new-global-estimates/
2. Carbon Trust, 2021
3. Údaje FAO, 2005–2020