Dobrý policajt, nebo zlý policajt?

Konference COP26 byla směsicí přelomových dohod a jednání na poslední chvíli. Jaký byl ale konečný výsledek?

31. října byl během zahajovacího ceremoniálu konference COP26 světovým lídrům, politikům, členům královských rodin, generálním ředitelům, odborníkům na klima, vyjednavačům a státním úředníkům, kteří se sešli v glasgowském SEC, promítnut film. Čtyřminutové video s názvem „Earth to COP“ sestávalo ze série záběrů z první ruky zachycujících přírodní katastrofy po celém světě, od povodní v Ugandě až po požáry v Austrálii. Tyto drásavé záběry byly na krátkou chvíli vystřídány obrazy krásy přírody, než se opět vrátily ke scénám zkázy.

O dva týdny později byl pocit opatrného optimismu, který naplňoval konferenční sál, nahrazen zklamáním, protože jednání na poslední chvíli o znění Glasgowského paktu vedla k oslabení formulace z „postupného ukončení“ těžby uhlí na „postupné snižování“ těžby uhlí. Celkově závazky ke snížení emisí nedosáhly úrovně potřebné k omezení nárůstu teplot na 1,5 °C a ačkoli v některých oblastech byl nepochybně dosažen pokrok, mnoho lidí mělo pocit, že to nestačí.

A co ta dobrá zpráva?

Navzdory obecně panujícímu pesimismu se během těchto čtrnácti dnů objevilo i několik pozitivních momentů. Byly uzavřeny dohody týkající se metanu, v rámci nichž se 105 zemí zavázalo výrazně snížit emise tohoto silného skleníkového plynu, a také dohody o zeleném financování, v jejichž rámci se více než 450 bank spravujících 130 bilionů dolarů dohodlo na podpoře čistých technologií a přesunu finančních prostředků z odvětví, která spalují fosilní paliva.

Nejzajímavější dohodou však byla pravděpodobně „Glasgowská deklarace lídrů o lesích a využívání půdy“. Tuto historickou deklaraci podepsalo více než 130 zemí, mezi nimi Čína, USA a – což je klíčové – Brazílie, a jejím cílem je v příštím desetiletí zastavit a zvrátit globální odlesňování. Dohoda zahrnuje 5,3 miliardy liber nových soukromých finančních prostředků a 8,75 miliardy liber veřejných prostředků na obnovu degradovaných půd, podporu domorodých komunit, ochranu lesů a zmírňování škod způsobených lesními požáry.

Odhaduje se, že odlesňování představuje téměř čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů, přičemž lesy jsou z velké části káceny pro zemědělské účely, jako je pěstování plodin pro výrobu palmového oleje a sóji či krmení skotu. Podle Světového institutu pro zdroje (WRI) by tropické odlesňování, kdyby bylo samostatným státem, patřilo mezi tři největší emitenty oxidu uhličitého na Zemi. Ještě důležitější je, že světové lesy každoročně pohlcují z atmosféry více než 7,6 miliardy tun uhlíku, což představuje zhruba 20 % globálních emisí (Nature, 2021).

„Bez řešení otázky tropických lesů neexistuje cesta k nulovým emisím,“ řekla pro National Geographic Julia Jonesová, vědkyně zabývající se ochranou přírody na Bangorské univerzitě. „Je proto nesmírně důležité, aby se všichni spojili a tuto otázku projednali hned na začátku konference, kdy je u jednacího stolu přítomno tolik lidí.“

Do roku 2022

Ačkoli vědci a klimatickí aktivisté mohou být zklamáni z toho, co vnímají jako nedostatečný pokrok na konferenci COP26, tato událost poskytla základ, na kterém lze stavět, až se země příští rok vrátí k jednacímu stolu, aby upřesnily svá usnesení a posílily své závazky ke snížení emisí. Do té doby bychom měli oslavovat dosažené úspěchy a nadále zdůrazňovat přirozenou udržitelnost polygrafického a papírenského průmyslu.

Zdroje:

theguardian.com/commentisfree/2021/nov/15/dohoda-z-konference-cop-26-představuje-úspěch-pro-světovou-ekonomiku-a-řešení-klimatické-krize

nature.com/articles/s41558-020-00976-6

nationalgeographic.com/environment/article/zachrání-lesy-globální-závazek-proti-odlesňování-z-konference-COP26

newscientist.com/article/2295810-cop26-105-zemí-se-zavázalo-snížit-emise-metanu-o-30-procent

theguardian.com/environment/2021/nov/13/cop26-countries-agree-to-accept-imperfect-climate-agreement