COP30: Hlavní závěry

Zatímco se svět i nadále potýká s rostoucími teplotami, úbytkem biodiverzity a extrémními povětrnostními jevy, konference COP30 (30. výroční konference OSN o změně klimatu) přinesla vzácný okamžik skutečného pokroku. Konference COP30, která se konala letos v listopadu v brazilském Belému, nejenže postavila amazonský deštný prales do centra mezinárodní klimatické politiky, ale také přinesla některé z dosud nejjasnějších závazků týkajících se lesů, využívání půdy a udržitelných materiálů.

Tento summit vynikl zejména tím, že se zaměřil na ekosystémy, které mají přímý vliv na globální materiálové cykly, včetně lesů, z nichž pochází certifikovaný papír a papírové obaly. Ačkoli se na tomto setkání nepodařilo vyřešit všechny problémy, přineslo dostatek průlomových výsledků, díky nimž mohli tvůrci politik a ekologické organizace označit COP30 za jednu z nejkonstruktivnějších klimatických konferencí posledních let.

Hlavním důvodem tohoto optimismu bylo podepsání „Belémské deklarace“, vůbec první dohody sjednocující tři hlavní oblasti tropických lesů na světě: Amazonii, povodí Konga a jihovýchodní Asii. Země v těchto regionech se poprvé zavázaly ke koordinaci strategií ochrany přírody, zlepšení monitorovacích systémů, posílení pozemkových práv domorodého obyvatelstva a boji proti nelegálnímu odlesňování. To je významné, protože tyto lesy uchovávají více než polovinu světového tropického uhlíku a fungují jako zásadní uhlíkové zásobníky, které stabilizují globální klima. Podle IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu) představuje odlesňování stále 10–15 % ročních globálních emisí, takže jakýkoli závazek, který zpomalí úbytek lesů, přímo přispívá k dosažení globálních klimatických cílů a k udržitelnému zásobování obnovitelnými surovinami.

Brazílie jako hostitelská země sehrála obzvláště rozhodující roli. V rámci obnoveného vedení v oblasti životního prostředí využila tato země konferenci COP30 k opětovnému potvrzení svého cíle ukončit nelegální odlesňování do roku 2030. Tento cíl je reálný: satelitní data z INPE (Brazilského národního institutu pro vesmírný výzkum) ukazují, že od roku 2022 kleslo odlesňování v brazilské Amazonii o více než 50 %. Brazílie rovněž oznámila rozšíření vymezení území domorodých komunit, což je jedno z nejúčinnějších opatření v boji proti změně klimatu. Výzkumy soustavně ukazují, že lesy spravované domorodými komunitami vykazují výrazně nižší míru odlesňování, což činí z pozemkových práv nejen otázku sociální spravedlnosti, ale i osvědčené řešení klimatických změn.

Konference přinesla také významný pokrok v oblasti financování opatření proti změně klimatu. Předchozí jednání byla kritizována za vágní sliby a pomalý tok finančních prostředků, zejména pokud jde o fond „ztrát a škod“, jehož cílem je podpořit země nejvíce postižené dopady změny klimatu. Tentokrát Spojené království, EU a několik rozvinutých zemí poskytly dodatečné příspěvky, zatímco jednání o novém finančnímu cíli pro období po roce 2025 se rozhodujícím způsobem posunula směrem k závazkům v řádu několika bilionů liber, což je vzhledem k rozsahu globálních nákladů na adaptaci a zmírňování dopadů klimatických změn realistický posun. Pro odvětví závislá na udržitelných dodavatelských řetězcích, včetně papírenského průmyslu, přináší toto obnovené zaměření na financování řešení založených na přírodě dlouhodobou stabilitu.

Dalším zásadním úspěchem bylo zpřísnění formulací týkajících se přechodu od fosilních paliv. Konference COP28 byla první konferencí COP, která výslovně uznala nutnost odklonu od fosilních paliv, čímž prolomila desetiletí trvající mlčení ohledně základní příčiny klimatických změn. Konference COP30 navázala na tuto dynamiku tím, že znovu potvrdila závazek k „odklonu od fosilních paliv“ a vyzvala země, aby předložily aktualizované a podrobnější národní klimatické plány. Ačkoli některé významné země produkující fosilní paliva se bránily ostřejšímu znění ohledně postupného ukončování jejich používání, zahrnutí jasnějších časových harmonogramů a mechanismů odpovědnosti představuje skutečný, byť ne dokonalý, pokrok.

Jedním z nejvýznamnějších výsledků však bylo bezprecedentní zapojení domorodých komunit. Konference COP30 zaznamenala dosud nejvyšší úroveň účasti domorodých obyvatel na jakémkoli klimatickém summitu, zejména ze strany brazilských a amazonských skupin. To je důležité, protože domorodé regiony zahrnují některé z nejzachovalejších lesů na Zemi a hrají klíčovou roli v zachování biodiverzity. Vzhledem k tomu, že další třetina zbývajících nedotčených lesů na světě je celosvětově spravována domorodými komunitami, je jejich zapojení zásadní jak pro klimatickou stabilitu, tak pro budoucnost udržitelného lesního hospodářství.

Certifikované lesní hospodaření, jako jsou systémy FSC (Rada pro správu lesů) a PEFC (Program for the Endorsement of Forest Certification), které se v Evropě široce uplatňují, závisí na globálních závazcích k zastavení nelegální těžby dřeva, ochraně biodiverzity a zachování dodávek obnovitelných dřevních vláken. Konference COP30 tyto globální rámce posílila a nepřímo tak podpořila již tak vynikající výsledky Spojeného království v oblasti recyklace papíru, zpětného získávání vláken a trvale udržitelného lesního hospodářství.

Konference COP30 rovněž objasnila úlohu přírodních materiálů, včetně papíru, ve strategiích přizpůsobování se změně klimatu. Vzhledem k tomu, že země upouštějí od plastů vyráběných z fosilních paliv a zavazují se k obnově přírodních ekosystémů, očekává se nárůst poptávky po obnovitelných a recyklovatelných materiálech. Britský papírenský průmysl, který již nyní funguje v rámci jednoho z nejmodernějších recyklačních systémů v Evropě, z tohoto posunu jistě těží. Papír je jedním z mála materiálů s skutečně cirkulárním životním cyklem: stromy při svém růstu pohlcují uhlík, který zůstává uložen v papírových výrobcích po celou dobu jejich životnosti, a po recyklaci tato vlákna pokračují v ukládání uhlíku během opakovaných cyklů opětovného použití.

Obnovený důraz na lesy na konferenci COP30 rovněž posiluje argumenty pro volbu papíru namísto alternativ s vyšší uhlíkovou stopou. Vzhledem k tomu, že řešení založená na přírodě získávají na globální klimatické agendě na významu, není papír z odpovědných zdrojů vnímán jako problém, ale jako součást řešení: obnovitelný materiál, který je podporován udržitelným lesním hospodářstvím, cirkulárním designem a mimořádně vysokou mírou recyklace. Jen ve Velké Británii míra recyklace papíru trvale přesahuje 70 %, což je mnohem více než u plastů nebo kompozitních materiálů.

Konference COP30 v mnoha ohledech potvrdila to, na co odborníci na udržitelnost upozorňují již řadu let: dosažení nulových emisí vyžaduje jak snížení emisí, tak zachování přírodních uhlíkových propadů. Lesy, jsou-li obhospodařovány zodpovědně, nejsou pouhými zdroji, ale představují klimatickou infrastrukturu. A materiály získané z těchto lesů, jsou-li vyráběny zodpovědně, mohou klimatické cíle podporovat, namísto aby je podkopávaly.

Ačkoli samozřejmě přetrvává řada výzev, zejména pokud jde o globální závislost na fosilních palivech a nerovnoměrné rozdělování finančních prostředků, byl summit COP30 obecně vnímán jako konstruktivní a povzbuzující událost. Pro Spojené království představuje plán, jak sladit podnikání, klimatickou politiku a chování veřejnosti v oblasti obnovitelných materiálů. Zároveň zdůrazňuje jednoduché, ale silné poselství: že volba papíru z odpovědných zdrojů podporuje globální systém lesního hospodářství a opatření v oblasti klimatu, který byl na 30. výroční konferenci o změně klimatu posílen, nikoli oslaben.

Více informací o konferenci COP30 najdete zde: https://www.carbonbrief.org/cop30-key-outcomes-for-food-forests-land-and-nature-at-the-un-climate-talks-in-belem/